Historie

Historie města

Město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů Hané, Valašska a Slovácka. Na 19,8 km2 zde žije 7263 obyvatel. Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí řeky Moravy s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce, vytvářelo předpoklady pro trvalé osídlení. Historický název města sám vypovídá o jeho významu.

Po staletí využívaly obchodní i vojenské karavany brod na řece Moravě při cestě od Baltu do středomoří a zpět. Při zastavení zde napojily koně, v okolních lesích našly potravu. Z osady bylo ve 14. století městečko, v 19. století město. První písemná zpráva pochází z roku 1355. Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rotalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rotalů zdobí vstupní brány do kostela sv.. Bartoloměje i napajedelského zámku. Ten postavil v barokním slohu pro poslední dědičku Rotalů vídeňský dvorní architekt Grimm. V současnosti je zámek v rekonstrukci, ale lákavou procházku nabízí krásný zámecký park.

Největšího věhlasu dosáhlo napajedelské panství za pánů ze Stockau. Sirné lázně s kva!itní 1éčivou minerálkou a bohatým kulturním programem lákaly návštěvníky zdaleka. Vídeňská smetánka začala do Napajedel jezdit po založení hřebčina, o jehož rozkvět se postaral zejména zeť pana hraběte Aristides Baltazzi. Tradice chovu anglických plnokrevníků v Napajedlích trvá bez přerušení téměř 120 let. Pasoucí se stáda koní jsou neobvyklou zvláštností okolí. V blízkosti pastvin na Pěnném leží na slepém rameni Moravy rekreační středisko Pahrbek. Zde je restaurace, možnost ubytování, autokemping a přírodní koupaliště. Další možnost koupání je na blízkých jezerech, která vznikla těžbou štěrkopísků.

Náměstí v Napajedlích vévodí novorenesanční budova radnice. Toto dílo architekta Dominika Feye oslavuje v roce 2004 stoleté výročí. Na výzdobě radnice se před sto lety podíleli Franta Úprka sochou sv. Jiří, patrona Napajedel, a Jano Kohler vitrážemi oken a keramickým ciferníkem věžních hodin.

Napajedlané střeží i několik dalších pamětihodných budov. Patří sem barokní kostel sv. Bartoloměje, i budova bývalého kláštera, ve které město rekonstruuje někdejší kapli na stánek umění, koncertů a výstav. Dalšími jsou rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného, generála Josefa Šnejdárka, spisovatelky Boženy Benešové a dalších.

Folklorní soubory Radovan a Radovánek, s padesátiletou tradicí své činnosti, udržují stále živé písně, kroje a lidové zvyky. Své místo zde našlo každoroční srpnové setkání folklorních souborů Valašska, Slovácka a Hané "Napajedelské chodníčky". Novou tradicí je "Svatováclavský večer" - královský pochodňový průvod městem a bohatý kulturní program v den státního svátku. Jarní "Divadelní festival ochotnických souborů" s téměř padesátiletou tradicí je již klasikou kulturního života města.

Současníkům nabízí město Napajedla dobré podmínky pro sport i společenský život, vítá své návštěvníky a rozvíjí se do evropské současnosti.

Významné napajedelské osobnosti 

 

Nahoru Přesunout se na začátek stránky

© 2017 Městský úřad Napajedla Prohlášení o přístupnosti
Realizace rotate Rotate