Historie a současnost

   Chceme-li mluvit o městské památkové zóně (MPZ) Napajedla, měli bychom nejdříve začít stručnou historií města a jeho postupným vývojem. První zmínky o něm sahají do 14. století, kdy zde začíná vznikat první struktura tohoto sídla, které vyrostlo na levém břehu řeky Moravy v místech, kde ji nedalekým významným brodem překonává důležitá obchodní stezka.

   Postupně se tak rozvíjí sídlo silnicového typu, jehož jádrem je procházející komunikace, která se v centru zástavby rozšiřuje, čímž vzniká náměstí. Toto původní jádro města se nacházelo mezi současnou lokalitou Na Kapli, kde stálo zeměpanské opevněné sídlo (tvrz), a dnešním Masarykovým náměstím, tj. onou původní komunikací, na které Napajedla vznikla. Centrum osídlení se následně postupně přesouvalo poněkud více k východu, kde se ustálilo koncem 15. století. V 16. století připadají Napajedla do vlastnictví pánům z Rottalu. Ti postupně nechali postavit barokní objekt, dnešní „starý zámek“ na Masarykově náměstí a následně v roce 1764 – 1769 proběhla výstavba „nového zámku“ s přilehlým zámeckým parkem. Pozdější majitelé z rodu Baltazzi nechali u přilehlého zámeckého parku zbudovat v roce 1886 hřebčín- tím započala slavná éra chovu anglických plnokrevníků v Napajedlích. Celkově v 17. a 19. století dochází k dalšímu rozšiřování, hlavně jižním, severním a východním směrem.

Město Napajedla v 19.století

   Ačkoli Napajedla jsou již ve středověkých pramenech nazývána městem či městečkem, teprve v roce 1898 byla na město povýšena oficiálně, což následně dotvrdila i výstavba nové radnice (1903-4). Zásadním novodobým historickým momentem ve vývoji města bylo však především založení průmyslového závodu Fatra na pravém břehu Moravy v roce 1935, včetně okolních typických baťovských rodinných domků, stejně jako poměrně necitlivá panelová bytová výstavba v severní části historického jádra v 70. letech 20. století, která významně ovlivnila strukturu centra.

   Od 90. let 20. století se postupně estetický i technický stav historického jádra zlepšuje. Urbanistická struktura města nebyla – kromě výstavby již zmíněného sídliště – významně narušena, přičemž měřítko a charakter zástavby historického jádra zůstaly v převážné většině v podstatě zachovány. V roce 1995 proto bylo historické jádro Napajedel prohlášeno za městskou památkovou zónu.

Odkaz na Mapy.cz, možnost přiblížit si danou lokalitu v MPZ Napajedla

https://mapy.cz/zakladni?source=base&id=2212886&ds=1&x=17.5153063&y=49.1699030&z=15

   MPZ Napajedla je situována v těžišti městského prostoru a tvoří ji v podstatě historické městské jádro, zámecký areál a navazující předměstí. Její nejvýznamnější část tvoří Masarykovo náměstí, kde je situována většina kulturních i jiných významných památek. Obecně je však MPZ Napajedla charakteristická, oproti jiným obdobným zónám, relativně menším počtem kulturních památek. O to většího významu proto nabývají na jejím území domy dochované buď zcela, nebo zčásti v původním historickém výrazu, které sice nejsou kulturními památkami, avšak vytvářejí historický charakter (zejména svými uličními fasádami) městského prostředí. Jedná se o tzv. objekty památkového zájmu.

   Smyslem MPZ by mělo být zachování historické prostorové i hmotové skladby města, jinými slovy tedy jeho historického charakteru. Účelem MPZ naopak není zamezit jakémukoli rozvoji města a vytvořit z něj jakýsi „skanzen“, ale zajistit, aby se nové architektonické hodnoty rozvíjely s respektem k hodnotám historickým, vedle nich a v dialogu s nimi, nikoli na jejich úkor. Historická část zástavby MPZ vytváří charakter zóny a dává vyniknout jejím dominantám. Budovy v MPZ, a to jak ty historické, tak i novostavby, by proto měly respektovat původní vzhled zástavby, především v řešení průčelních fasád a svým výškovým uspořádáním.